Jaký mám názor na imigraci a uprchlickou krizi

Uprchlická krize
Jaký mám názor na imigraci a uprchlickou krizi – Chápu, že jde o velké téma těchto voleb. Často potkávám voliče s názorem, že jde o jediné téma voleb a nic jiného je nezajímá, protože nic jiného není důležité. Všímám si, že téma imigrace je u nás vnímáno černobíle – ať máte jakýkoli názor, budete zařazeni buď mezi xenofoby, nebo mezi vítače a sluníčkáře, pro mnohé bohužel neexistuje nic mezi tím.

 
Jak to vidím já?
 
Česká republika není zemí s koloniální historií. Neměli jsme tendence v historii zasahovat do dění státních útvarů na jiných kontinentech, nezotročovali jsme jejich obyvatele, nepáchali na nich genocidu a nežili na jejich úkor. Právě naopak jsme dlouhá staletí žili v područí jiných států. V minulém století jsme nestáli za rozpoutáním žádného velkého konfliktu v Evropě, právě naopak, vždy jsme byli oběťmi takových konfliktů. Nejsme přímořský stát, takže netěžíme z výhod přístupu k moři, a proto by na nás neměla být přenášena negativa vyplývající z nezvládnuté ostrahy pobřeží jiných států.
 
Zažili jsme okupace, emigraci elit a v minulosti jsme ukázali, že dokážeme přijímat imigranty, kteří jsou ochotní se integrovat (Vietnamci, Ukrajinci, uprchlíci během války v Jugoslávii…). Pomáhala nám v tom naše azylová politika, která doposud fungovala, ačkoliv se nás nyní snaží z Bruselu přesvědčit o opaku.
 
Souhlasím s tím, že solidarita je na místě, ale solidaritu nelze nařizovat. Česká republika se již nyní podílí na řešení situace na Blízkém východě a v Severní Africe například svým členstvím v OSN a finančními příspěvky do rozpočtu této organizace (to, že tato organizace nefunguje zcela správně, je jiná věc). Za zmínku stojí také naše úspěšná vojenská mise v Mali.
 
Na jednu stranu slýcháme, že imigrace je řešením nedostatku pracovních sil, abychom se vzápětí dozvěděli, že automatizace a robotizace způsobí nárůst nezaměstnanosti. V tom se pak obtížně orientuje…
 
V rozporu s tím, co tvrdí voliči radikálních stran, si troufám říci, že imigrace je ve velké míře ekonomické téma – Česká republika (naštěstí) stále není tím „rájem“, ve kterém by imigranti dostávali příspěvky na bydlení, připojení k internetu, dopravu atd. Stále jsme zemí, ve které se očekává, že cestu k úspěchu si každý musí vyšlapat sám.
 
Co je pro mě důležité: zachovat českou azylovou politiku, nepřijímat uprchlické kvóty, nedělat z České republiky sociální stát, začít plnit závazky vůči NATO a apelovat na Evropskou unii, aby zajistila ochranu vnějších hranic.

Komentáře

(počet komentářů)